Pohanka (Fagopyrum) je rod rostlin z čeledi rdesnovitých a patří k ní přibližně 15 druhů.
Pohanky jsou jednoleté a vytrvalé byliny. Často je mylně zařazována mezi obiloviny, ve skutečnosti se ale jedná o jednoletou rostlinu,
která má podobně moučná zrna jako obilí.
Původní, planě rostoucí pohanka pochází z Himalájí, odkud se rozšířila do Japonska, Evropy i do Severní Ameriky. Nejstarší archeologické nálezy semen pohanky pocházejí z doby železné a byly objeveny při archeologických vykopávkách u Azovského moře. V Maďarsku na jižním břehu Balatonu ji lidé znali už v 10. století. Na území dnešní České a Slovenské republiky se pěstovala již v 12 století a od 15. století se její užívání v kuchyni rozšířilo zejména na Moravě.
V současnosti se pohanka pěstuje hlavně v severní Číně, v severní Koreji a v Japonsku. Pohanka se vzhledem ke své vynikající nutriční hodnotě stává v řadě zemí světa stále populárnější potravinou, a to přesto, že se během minulého století její osevní plochy několikanásobně zmenšily. V poslední době zájem o ni prudce vzrůstá, a to nejen mezi vegetariány a makrobiotiky. Pohankové výrobky jsou ale v nejrůznějších podobách rozšířeny po celém světě.
Pohanka se řadí mezi bezlepkové potraviny a je nutričně velmi hodnotná. V sušině semen se pohybuje obsah škrobu mezi 55 – 70 %. Pohanka je také významným zdrojem vlákniny, železa, draslíku, fosforu, mědi. Obsahuje vitamíny B (B1, B2, B6), E, niacin a rutin. Rutin, který patří do skupiny rostlinných antioxidantů, společně s vitamínem C působí blahodárně na obranyschopnost organismu.
Na trhu se vyskytuje v různých formách. Je to především pohanková mouka, která je vhodná na zcela běžné vaření a pečení, ale také jako příměs do bílé mouky na zvýraznění chuti. Pohankové kroupy lze použít jako přílohu, do polévek, do nádivek nákypů, rizota… Nejznámější je asi kaše, která se připravuje z lámanky, ale tuto formu pohanky lze použít i do knedlíků, pomazánek a polévek. Pohanková krupice je používána obdobně jako pšeničná do kaší, zavářek, halušek, knedlíků, lívanců, polenty, pomazánek, pudinků i moučníků. Známé jsou i pohankové těstoviny (vrtule, kolínka atd.), vločky (na kaši, do karbanátků či sekané, do müsli, do polévky), pohankové pukance (jako burizony). Můžeme si i upéct pohankové křupky nebo sušenky. Pohankovou nať pak můžeme použít místo petrželky.
Pohanka patří do zdravého jídelníčku nejen pro vysokou nutriční hodnotu, ale i protože:
… název pohanka vznikl pravděpodobně v souvislosti s nájezdy Tatarů ve 13. století, kdy ve svých kožených vacích zavěšených u koňských sedel si vezli semena a původní domácí obyvatelstvo je považovalo za pohany a tento název se později přenesl i pro tuto rostlinu?
Pohanka (Fagopyrum) je rod rostlin z čeledi rdesnovitých a patří k ní přibližně 15 druhů.
Pohanky jsou jednoleté a vytrvalé byliny. Často je mylně zařazována mezi obiloviny, ve skutečnosti se ale jedná o jednoletou rostlinu,
která má podobně moučná zrna jako obilí.
Původní, planě rostoucí pohanka pochází z Himalájí, odkud se rozšířila do Japonska, Evropy i do Severní Ameriky. Nejstarší archeologické nálezy semen pohanky pocházejí z doby železné a byly objeveny při archeologických vykopávkách u Azovského moře. V Maďarsku na jižním břehu Balatonu ji lidé znali už v 10. století. Na území dnešní České a Slovenské republiky se pěstovala již v 12 století a od 15. století se její užívání v kuchyni rozšířilo zejména na Moravě.
V současnosti se pohanka pěstuje hlavně v severní Číně, v severní Koreji a v Japonsku. Pohanka se vzhledem ke své vynikající nutriční hodnotě stává v řadě zemí světa stále populárnější potravinou, a to přesto, že se během minulého století její osevní plochy několikanásobně zmenšily. V poslední době zájem o ni prudce vzrůstá, a to nejen mezi vegetariány a makrobiotiky. Pohankové výrobky jsou ale v nejrůznějších podobách rozšířeny po celém světě.
Pohanka se řadí mezi bezlepkové potraviny a je nutričně velmi hodnotná. V sušině semen se pohybuje obsah škrobu mezi 55 – 70 %. Pohanka je také významným zdrojem vlákniny, železa, draslíku, fosforu, mědi. Obsahuje vitamíny B (B1, B2, B6), E, niacin a rutin. Rutin, který patří do skupiny rostlinných antioxidantů, společně s vitamínem C působí blahodárně na obranyschopnost organismu.
Na trhu se vyskytuje v různých formách. Je to především pohanková mouka, která je vhodná na zcela běžné vaření a pečení, ale také jako příměs do bílé mouky na zvýraznění chuti. Pohankové kroupy lze použít jako přílohu, do polévek, do nádivek nákypů, rizota… Nejznámější je asi kaše, která se připravuje z lámanky, ale tuto formu pohanky lze použít i do knedlíků, pomazánek a polévek. Pohanková krupice je používána obdobně jako pšeničná do kaší, zavářek, halušek, knedlíků, lívanců, polenty, pomazánek, pudinků i moučníků. Známé jsou i pohankové těstoviny (vrtule, kolínka atd.), vločky (na kaši, do karbanátků či sekané, do müsli, do polévky), pohankové pukance (jako burizony). Můžeme si i upéct pohankové křupky nebo sušenky. Pohankovou nať pak můžeme použít místo petrželky.
Pohanka patří do zdravého jídelníčku nejen pro vysokou nutriční hodnotu, ale i protože:
… název pohanka vznikl pravděpodobně v souvislosti s nájezdy Tatarů ve 13. století, kdy ve svých kožených vacích zavěšených u koňských sedel si vezli semena a původní domácí obyvatelstvo je považovalo za pohany a tento název se později přenesl i pro tuto rostlinu?
Alwalkeria Public s.r.o.
Koperníkova 4526/1, 61500 Brno Židenice
IČO: 04737385 / DIČ: CZ04737385
Email: redakce@alwalkeriapublic.cz
Alwalkeria Public s.r.o.
Koperníkova 4526/1, 61500 Brno Židenice
IČO: 04737385 / DIČ: CZ04737385
Email: redakce@alwalkeriapublic.cz