Na trhu se vyskytuje v různých formách. Je to především pohanková mouka, která je vhodná na zcela běžné vaření a pečení, ale také jako příměs do bílé mouky na zvýraznění chuti. Pohankové kroupy lze použít jako přílohu, do polévek, do nádivek nákypů, rizota… Nejznámější je asi kaše, která se připravuje z lámanky, ale tuto formu pohanky lze použít i do knedlíků, pomazánek a polévek. Pohanková krupice je používána obdobně jako pšeničná do kaší, zavářek, halušek, knedlíků, lívanců, polenty, pomazánek, pudinků i moučníků. Známé jsou i pohankové těstoviny (vrtule, kolínka atd.), vločky (na kaši, do karbanátků či sekané, do müsli, do polévky), pohankové pukance (jako burizony). Můžeme si i upéct pohankové křupky nebo sušenky. Pohankovou nať pak můžeme použít místo petrželky.

• Ze sušených pohankových rostlin se připravují v Japonsku extrakty, které se dále používají jako zdroj minerálních látek k obohacování dalších potravin.
• V Rusku se používá loupaná a pražená pohanka do polévek nebo k přípravě blin, což jsou malé lívanečky většinou z pohankové mouky.
• V Číně se vnější slupky odstraňují a potom se rozemílají na mouku pro výrobu základních potravin.
• V Koreji a v Japonsku se vyrábí z pohanky jakostní světlá mouka, která se používá pro přípravu nudlí.
• V Kanadě jsou velmi oblíbené pohankové lívance s javorovým sirupem.
• V severní Itálii se pohanková mouka vyrábí v malých rodinných mlýnech a používá se k přípravě pizzoccheri, což je druh velkých, plochých nudlí, které se smíchávají s různými druhy vařené zeleniny a podávají se jako hlavní jídlo.
• V drsné Bretani patří pohankové palačinky mezi jedny z nejoblíbenějších pochutin.